Oshovo učení nelze zařadit do žádné přesně vymezené kategorie, neboť se zabývá jak individuálním hledáním smyslu života, tak naléhavými společenskými a politickými problémy, před nimiž dnes stojí naše společnost. Jeho knihy nejsou jím psané, ale jsou to přepisy audio- a videonahrávek z jeho improvizovaných hovorů obracejících se k mezinárodnímu publiku během posledních pětatřiceti let. Londýnský deník Sunday Times označil Osha za jednoho z „tisícovky tvůrců dvacátého století“ a americký autor Tom Robbins za „nejnebezpečnějšího člověka po Ježíši Kristu“.
Osho řekl o své práci, že se snaží vytvořit podmínky pro zrození nového druhu člověka. Tohoto nového člověka často charakterizoval jako „Buddhu Zorbu“, jenž je schopen užívat si světských rozkoší jako Řek Zorba a zároveň tichého klidu Gautamy Buddhy. Ústředním motivem obsaženým v celém jeho díle je vize, do níž je zahrnuta jak věčná moudrost Východu, tak nejvyšší potenciál západní vědy a technologie.
Osho je známý také svým revolučním příspěvkem k učení o vnitřní transformaci a jeho přístup k meditaci reaguje na zrychlené tempo moderního života. Cílem jeho unikátních „aktivních meditací“ je odstranění nahromaděného tělesného a psychického stresu, což je nezbytný předpoklad dosažení uvolněného stavu meditace osvobozeného od těkající mysli.
